Příroda dokáže vytvářet neuvěřitelně složité systémy z jednoduchých, opakujících se principů.
To, co dnes nazýváme modularitou, příroda používá miliony let.

Stanislav Martinec se ve svém vystoupení vydá po stopách modularity od přírody až k současnému světu. Ukáže, že princip skládání, opakování, kombinování a přizpůsobování už dávno není doménou pouze stavebnictví. Modularita proniká do energetiky, zemědělství, technologií, výroby i dalších oblastí našeho života. Je všude kolem nás – jen ji často jako modularitu nevnímáme.

Proč se k tomuto principu stále častěji obrací i člověk? Protože zjednodušuje, zrychluje cestu k řešení, pomáhá zobecňovat postupy, vzdělává a obohacuje náš život.

Přednáška zakladatele KOMA MODULAR nebude jen o modulárních stavbách. Bude především o modularitě jako způsobu přemýšlení – a o tom, co se můžeme naučit od systému, který ji zvládá možná nejlépe ze všech: od přírody.

Jak lidská mysl rozpoznává tváře, rozumí řeči a chápe druhé lidi? Představa mentálních modulů předpokládá, že některé z těchto schopností jsou založeny na specializovaných mechanismech. Přednáška představí modularitu mysli a vysvětlí, proč tento koncept evoluční psychologové využívají při zkoumání původu lidského myšlení. Na známých příkladech ukáže přitažlivost tohoto přístupu i obtíže spojené s jeho ověřováním. Zaměří se také na to, jak ke kognitivní specializaci přispívají učení, kultura a vzájemné působení mozkových systémů. Nabídne tak srozumitelný úvod do stále probíhající debaty o tom, jak evoluce utvářela naši mysl.

Chatboti, autonomní systémy, robotika, analýza dat nebo automatizace. Možností využití umělé inteligence rychle přibývá. Samotná technologie ale ještě nemusí znamenat skutečnou změnu. Ta přichází ve chvíli, kdy ji dokážeme smysluplně propojit s lidmi, dalšími technologiemi a procesy a vytvořit z jednotlivých částí funkční celek.

Jan Vlk ukáže AI právě z pohledu modularity a integrace. Proč nemusíme všechno vyvíjet od nuly? Jak skládat existující technologie do řešení pro konkrétní potřeby? A co se stane, když se umělá inteligence přesune z obrazovek do fyzického světa prostřednictvím robotiky a autonomních systémů? Na příkladu úvah o českém humanoidním robotovi ukáže, proč může být větší příležitost nikoli ve vývoji samotné technologie, ale v jejím chytrém propojení a využití.

Přednáška nabídne pohled na AI jako na stavebnici schopností, jejíž skutečná síla nevzniká v jednom dokonalém nástroji, ale v tom, jak dobře dokážeme jednotlivé části propojit.

Jak se za posledních čtyřicet let proměnila modulární výstavba – a proč se k ní v různých zemích přistupuje jinak? Harry van Zandwijk strávil většinu své profesní kariéry v čele nizozemské společnosti Jan Snel, kterou pomohl proměnit z rodinné firmy v jednoho z významných evropských hráčů v modulární výstavbě. Ve svém vystoupení nabídne pohled na vývoj modularity v Nizozemsku, Německu i Velké Británii a ukáže, jak rozdílně jednotlivé trhy přemýšlejí o rychlosti výstavby, standardizaci, kvalitě i dlouhodobém využití modulárních budov. Podělí se také o to, jak se během jeho kariéry měnilo vnímání modularity a jak nad modulárním systémem přemýšlel on sám – od jednotlivých staveb až po industrializovaný způsob výstavby ve velkém měřítku.

Když povodeň připravila děti v České Vsi o školu, zdálo se, že návrat k běžné výuce bude běh na dlouhou trať. Díky rychlému rozhodování, odhodlání a spolupráci se ale podařilo během pouhých pěti týdnů postavit plnohodnotnou dočasnou školu pro 200 dětí. Ředitel ZŠ Česká Ves Filip Worm a starosta obce Petr Mudra vás provedou příběhem jejího vzniku – od prvních dnů po povodni přes plánování a samotnou realizaci až po každodenní život v modulární škole. Ukážou, co všechno může vzniknout, když se lidé spojí a hledají řešení i v náročné situaci.

Svět se mění rychleji, než pro něj dokážeme připravit hotového člověka. Smyslem vzdělávání proto už nemůže být vybavit dítě jednou provždy pevnou sadou znalostí. Potřebuje se naučit samo sebe průběžně přestavovat: učit se, rozumět sobě i světu, spolupracovat, rozhodovat se a jednat v nejistotě.

Tradiční škola člení vzdělávání do zhruba čtrnácti předmětů. Ve ScioŠkolách místo nich pracujeme s osmi ScioCíli, které chápeme jako základní moduly pro život v proměnlivém světě.

Účastníci konference dostanou možnost sestavit vlastní „modulární AI“. Pomocí krátkého hlasování rozhodnou o jejím jménu, osobnosti, způsobu komunikace i dalších vlastnostech. Jednotlivé parametry se stanou pomyslnými moduly, ze kterých postupně vznikne její výsledná podoba.

Tím ale experiment teprve začne. AI dostane k dispozici obsah konference, prezentace i informace o jednotlivých řečnících a bude v průběhu dne sbírat další kontext. Na konci se pak sama stane součástí programu: shrne konferenci vlastníma očima, řekne, co ji zaujalo, a položí otázky vybraným řečníkům.

Jan Tyl tak společně s účastníky vytvoří živý experiment, na kterém ukáže, že modularita nemusí patřit jen do světa stavebnictví. Stejným způsobem můžeme skládat technologie, systémy – a možná i samotné osobnosti umělé inteligence.